CHARAKTERISTIKA ÚSTAVU

 

Ústav techniky je moderním a v rámci Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně klíčovým ústavem s dlouhou tradicí a širokým tematickým záběrem výuky studentů i vědecko-výzkumné činnosti. Je velmi dobře vybaven personálně i hmotně pro výuku čtyř desítek předmětů pro více oborů studia, a to i mimo sféru Lesnické a dřevařské fakulty. Vedle tradičních předmětů s tématikou lesnické techniky a lesní těžby jsou vyučovány předměty z oblasti ergonomie, bioenergetiky, dřevostaveb, arboristiky, tropického lesnictví, aj.

Historie

Historie ústavu techniky sahá až k samým počátkům existence Lesnické fakulty, v té době nesoucí název Odbor lesního inženýrství, tehdejší Vysoké školy zemědělské v Brně, na které byly zahájeny přednášky ve studijním roce 1920 – 1921. Součástí Odboru lesního inženýrství byl i Ústav těžby lesní, založený ve studijním roce 1919/1920 lesním radou, docentem lesní těžby a účetnictví, Ing. Karlem Anderlem. V počátku své existence sídlil Ústav těžby lesní jen ve dvou místnostech v budově Zemědělská 1, přesto zajišťoval výuku šesti předmětů (např. lesní těžby, mechanické technologie dřeva, obchodní nauky lesnické aj.). Od září roku 1923 převzal vedení ústavu prof. Ing. Dr.h.c. Josef Opletal, jeden z otců zakladatelů Vysoké školy zemědělské v Brně, který se mj. zasloužil o získání správy VŠZ nad školním lesním statkem v Adamově (dnešní Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny). Za působení prof.  Opletala došlo k přemístění ústavu do novostavby Lesnické fakulty, kde mu bylo přiděleno osm místností. Krátce poté, v roce 1924, došlo k první z mnoha pozdějších změn názvu ústavu, a to na Ústav těžby lesní a lesního průmyslu.

V roce 1927 se stal tehdejší vedoucí představitel školního lesního statku, Ing. Gustav Artner, docentem pro obor obchodní nauka lesnická a na jaře roku 1936, po odchodu prof. Opletala na odpočinek, převzal vedení ústavu a jeho výuku v plném rozsahu. Za působení prof. Artnera byla výuka výrazně zmodernizována, byly dále rozšiřovány sbírky z oblasti lesní těžby a příbuzných oborů, byly vybudovány a vzorně vybaveny dílny a cvičebny pro mechanickou a chemickou technologii zpracování dřeva. I prof. Artner byl významnou osobností, věnoval se nejen teoretické i praktické výuce studentů – pro tento účel vytvořil mj. i obšírné skriptum Užitkování lesa. Těžba lesní. (1953) či skriptum Zpracování dřeva – technologie dřeva (1953), organizoval četné exkurse a terénní cvičení pro studenty. Věnoval se však i výzkumné práci, např. na úseku manuální lesní těžby. Úspěšný rozvoj ústavu byl přerušen nacistickou okupací, s níž bylo mimo jiné spojeno uzavření českých vysokých škol (listopad 1939 – květen 1945). Po ukončení tohoto neradostného období byla na VŠZ v Brně slavnostně zahájena výuka dne 25. června 1945. Následně poté byl ústav rozšířen o dřevařský obor a jeho název se změnil na katedru. Tak vznikla Katedra lesního a dřevařského průmyslu. V jejím rámci byla vybudována moderně vybavená strojní dílna pro opracování dřeva i chemická laboratoř zaměřená na dřevo. Záměr více rozšířit dřevařské disciplíny se nerealizoval a dřevařská fakulta byla založena ve Zvolenu. Vzhledem ke stále většímu rozvoji mechanizace v lesním hospodářství od počátku 50. let 20. století bylo i na katedře reagováno zařazením tomuto trendu odpovídajících disciplín do výuky a výzkumu. V souvislosti s tím se v roce 1956 změnil název katedry na Katedru užitkování lesa, technologie a mechanizace. V září 1961 odešel prof. Ing. G. Artner do důchodu.

Od února 1962 se stal novým vedoucím katedry prof. Dr. Ing. Květoň Čermák, dosavadní zástupce prof. Artnera, který na Lesnickou fakultu nastoupil v roce 1961 jako státní docent na katedře prof. Artnera. Předtím působil v nynějším Národním zemědělském muzeu.

Významným datem je 19. leden 1964, kdy z tehdejší katedry užitkování lesa, technologie a mechanizace vznikly dvě samostatné katedry: katedra lesnické mechanizace a automatizace a katedra lesní těžby a zpracování dřeva.

Do čela nově zřízené katedry mechanizace a automatizace byl jmenován doc. Ing. František Piškula, CSc., který byl již od roku 1956 pověřen výukou disciplíny mechanizační prostředky lesnické. Vedoucím katedry lesní těžby a zpracování dřeva se stal prof. Ing. Dr. Květoň Čermák. Po následující tři desetiletí pracovaly obě katedry samostatně. Na katedře mechanizace se ve vedení postupně vystřídali prof. Ing. Vsevolod Petříček, DrSc., doc. Ing. Zdeněk Černý, CSc. a prof. Ing. Radomír Ulrich, CSc. Katedra lesní těžby byla vedena postupně prof. Ing. Dr. Květoněm Čermákem, prof. Ing. Jaroslavem Dejmalem, DrSc., prof. Ing. Otakarem Slámou, DrSc., prof. Ing. Vladimírem Simanovem, CSc. a prof. Ing. Jiřím Petrem, CSc.

Dalším významným datem v historii ústavu lesnické a dřevařské techniky je 1. leden 1996, kdy došlo ke sloučení katedry lesní těžby s katedrou mechanizace. Vznikl tak nový ústav - Ústav lesnické a dřevařské techniky. Vedoucím nového ústavu byl jmenován doc. Ing. Alois Skoupý, CSc., kterého v roce 2000 ve funkci vystřídal doc. Ing. Miroslav Rousek, CSc., od kterého funkci vedoucího ústavu v roce 2004 opět převzal doc. Ing. Alois Skoupý, CSc. V roce 2007 byl vedoucím ústavu ustanoven prof. Ing. Jindřich Neruda, CSc., který ústav vede doposud. V roce 2017 byl ústav přejmenován na Ústav techniky.

Galerie emeritních vedoucích pracovišť, předcházejících ústavu lesnické a dřevařské techniky (do roku 1996):

a) lesní těžba

b) lesnická mechanizace

Takoví jsme byli:

Současnost

Ústav techniky je výrazně multidisciplinárním pracovištěm, pedagogicky i výzkumně se tradičně zabývajícím problematikou techniky a technologií ve všech hlavních úsecích lesního hospodářství, zejména v obnově lesa, lesní těžbě a dopravě dříví. V této oblasti se ústav věnuje jak motomanuálním, tak i plně mechanizovaným výrobním technologiím, optimalizaci jejich využívání, detekci negativních účinků provozu lesnických technologií na prostředí a způsoby jejich minimalizace. V této souvislosti je v současnosti a blízké budoucnosti v rámci společných výzkumných projektů s externím partnerem ústav účasten i na konstrukčním řešení nových těžebně dopravních strojů (forwardery, harvestor nově též vyvážecí souprava s hybridním pohonem) a zajišťuje jejich zkoušení.

Dalšími oblastmi vědeckovýzkumné a pedagogické činnosti ústavu jsou např. energetika strojů a staveb, přidružená lesní těžba a výroba, kde vzrůstá zájem o přírodní produkty v mnoha oblastech lidské společnosti, dále ergonomie a bezpečnost práce s navazujícími tématy sociální komunikace a rétoriky, prezentačních dovedností a ekologie člověka. Ústav taktéž reaguje na aktuální problematiku využívání obnovitelných zdrojů energie, přičemž se zabývá např. stanovením dostupnosti biomasy na bázi dřeva, vývojem nových technických řešení výroby a zpracování lesní biomasy, adaptacemi současných technických řešení výroby a zpracování lesní biomasy, optimalizací současných systémů dodávek a logistiky biomasy a biopaliv. V této souvislosti jsou prováděna testování parametrů drtičů a štěpkovačů biomasy a fyzikálních vlastností tuhých biopaliv. Odborný záběr ústavu přesahuje i do využití termografie při hodnocení tepelných vlastností budov a do výpočtů energetické náročnosti staveb. Nejmladší tématické okruhy vědeckovýzkumné i pedagogické činnosti ústavu se nacházejí v oblasti arboristiky, kde je řešena např. optimalizace parametrů pilových řetězů pro arboristické aktivity, způsob jejich ostření ve vztahu k rovnosti řezu, hodnocení metod výstupu do korun stromů s ohledem na jejich bezpečnost, účelnost a ergonomii, využití ocelových a textilních lan v péči o stromy, aj.